Obec ŠtěpánoviceObec Štěpánovicewww.stepanovice.cz
První písemná zpráva pochází z roku 1589. Název Štěpánovice je odvozen od Štěpána II. z Kamene, který jimi rozmnožil statky kláštera doubravnického. Štěpánovice byly založeny již ve 14. stol., v 16. století náležely spolu s obcí Zahrada k panství Drahotínskému. V roce 1592 je držitel panství perštýnského Pavel z Katharu prodal vrchnímu komořímu Moravy Hynkovi Brtnickému z Waldsteinu, který je následujícího roku postoupil výměnou pannenskému klášteru v Tišnově. Administrace státních statků prodala panství r. 1799 svobodnému panu Vilému Mundimu, jeho syn je pak r. 1821 prodal Bedřichu svobodnému panu Wittinghofovi a jeho vdova r. 1861 prodala toto panství cisterciáckým jeptiškám z Marienthalu v Sasích.
V r. 1894 byla při místní škole založena žákovská knihovna, která funguje a je zvelebována dodnes. Dalším důležitým rokem je r. 1899, kdy byl ve Štěpánovicích založen dobrovolný sbor hasičů, který pracuje dodnes, stejně jako “koňka” – historická stříkačka, která je chloubou místních hasičů.
Dle stavu z roku 1924 měla obec 55 domů a 302 obyvatel. V té době se nacházela ve středu obce škola, kaple sv. Anny a mlýn. Obec měla 2 mosty, klenutý přes strouhu a velký dřevěný most přes řeku, který ji spojoval s obcí Lomničkou. Po levém břehu Svratky se vinula železniční dráha, která byla vystavena v r. 1905. Významným místem obce byl kamenný lom na obecním kopci a lom pana J. Brychty, ze kterého se připravoval štěrk na silnici. K dalším historickým památkám obce patří železný kříž u kapličky, kaplička sv. Cyrila a Metoděje, smírčí kameny ve Stráních a na Zákopanici a barokní boží muka z červeného pískovce s datem 1706.
Od severu k jihu prochází katastrem obce silnice II/387 Vír – Nedvědice – Tišnov – Česká. Souběžně s tokem řeky Svratky je vedena jednokolejná regionální železniční trať Žďár nad Sázavou – Tišnov s nádražím v centru obce.
Vycházková trasa má začátek u železničního nádraží a vede kolem historické budovy někdejší školy, v níž je v současnosti umístěn Obecní úřad a mateřská škola. Pozornost přitahuje kaplička sv. Anny z 1. poloviny 17. století a historický kříž. Malá kaple obdélného půdorysu s mírně odsazenou kruhovou apsidou má sedlovou střechu s dřevěnou vížkou a trojúhelný štít s plastickým orámováním. Dále trasa prochází kolem prodejny potravin, poskytující občerstvení. Na konci oboustranné zástavby obce je po levé straně umístěna další památkově chráněná památka - kaple sv. Cyrila a Metoděje. Hodnotná drobná stavba kapličky z druhé poloviny 18. století, původně patrně volně stojící, postupem času obestavěna. Velmi cenný soudobý interiér byl v průběhu 19. století doplněn. Kaple sv. Cyrila a Metoděje a kaple sv. Anny jsou jedinými sakrálními objekty v obci.
Následuje kratší úsek vycházkové trasy po silnici, při níž se dochoval smírčí kámen, který pochází ze 17. století. Na přední straně kamenné desky je v nízkém reliéfu jednoduchý kříž pokrývající celou plochu kamene. Nad tímto místem se trasa po asi 200 m odděluje od silnice, odbočuje vlevo a s mírným stoupáním vede do Zahrady - místní části sousední obce Kaly. Odtud se trasa vrací do katastrálního území obce Štěpánovice a v trati Vysoká vystupuje na vrchol s kótou 461 m n. m., nabízející vyhlídku na Tišnov, Předklášteří, Dolní Loučky a okolní krajinu. V místě vyhlídky jsou umístěny lavičky pro odpočinek.
Významný krajinný prvek Na Vysoké zahrnuje úzce klenutý vrcholový hřbet s přiléhající horní částí strmých svahů jihovýchodní až východní expozice. Zvláště ve vrcholové části je povrch silně kamenitý. V porostech převažuje dob zimní s příměsí habru obecného a buku lesního, ve vrcholové části i babyky obecné. Ve spodní části strmých svahů, podélně zbrázděných hlubokými roklemi, je vymezen významný krajinný prvek Pod Vysokou. Převažuje zde dub zimní s příměsí habru obecného a babyky obecné, v rokli i buku lesního. Významný je výskyt teplomilných keřů – svídy krvavé, brslenu bradavičnatého a dřišťálu obecného.
Po sestupu vede trasa téměř po vrstevnici zalesněným územím k druhému smírčímu kameni, který byl rovněž zahrnut do seznamu nemovitých kulturních památek, ale později byl ztracen. V nedávné době byl smírčí kámen v lese objeven a osazen na lesním rozcestí „U Bednářova lesa“ v místě, kde pravděpodobně původně stál. U smírčího kamene je umístěna lavička.
Dále cesta mírně klesá k obci, kde jsou možnosti občerstvení v hostinci „Plusbau“, s letním posezením u řeky a s vybavením prolézačkami a houpačkou pro děti. Nedaleko odtud byl vyhlášen památný strom lípa srdčitá o výšce cca 30 m a obvodu kmene 344 cm. Vysoká biologická hodnota a estetická účinnost stromu je umocněna stavbou Božích muk z roku 1706. Lípa je výraznou dominantou a ve spojení s drobnou sakrální datovanou stavbou se blíží baroknímu názoru na tvorbu české kulturní krajiny. Tento záměrně komponovaný krajinný útvar je dokladem kulturnosti a vynikajícího vztahu našich předků k přírodě a krajině.
Občerstvení nabízí i pivnice „Ve dvoře“, odkud je blízko k železničnímu nádraží, kde se vycházkový okruh uzavírá. V blízkosti nádraží se na levém břehu řeky Svratky nachází chráněné území Tůň u trati, které bylo vyhlášeno v roce 1986 a stojí rovněž za naši pozornost. V roce 1999 byla upravena původní tůň a v její blízkosti uměle vyhloubena nová menší tůňka. Podmínky pro zdejší populace zvláště chráněných druhů obojživelníků, především kriticky ohroženého čolka velkého, se radikálně zlepšily. V lokalitě se vyskytuje i čolek obecný, skokan štíhlý, skokan hnědý, ropucha obecná, rosnička zelená a užovka obecná i užovka podplamatá.
Velký cykloturistický okruh Mikroregionu PORTA má začátek v Předklášteří u Restaurace V Chaloupkách, u níž je parkoviště. Ve stráni pod hřbitovem je pro cykloturisty umístěna odpočivka. Prvním místem zastavení je Občerstvení U Hastrmana a odpočivka u Klášterního rybníka, kam je možno z trasy odbočit. Dále vede trasa podél Říčky Bobrůvky (Loučky), kolem zbytků středověkého opevnění na vrchu Čepička do Dolních Louček. Nad Dolními Loučkami se nachází zřícenina hradu Lúčka (Střemchov), kam vede z obce vyznačená vycházková trasa. Cyklotrasa nás přivádí do místní části Střemchoví v blízkosti rodného domu astronoma Antonína Mrkose. Ze Střemchoví vede dále cestou, z níž lze obvykle pozorovat velké množství pasoucího se skotu, do Kalů, kde trasa prochází kolem Hospůdky U medvěda. Z obce Kaly lze pokračovat buď přímo nebo přes vrch Babylon, kde je vybudována vyhlídková plošina s panoramatickou mapou a s odpočivkou, do místní části Zahrada. Odtud vede cesta lesem do Nových Štěpánovic, kde přejíždí Svratku a pokračuje do Štěpánovic. Prochází blízkostí železniční stanice Štěpánovice a vede do Lomničky, kde je možnost odbočení do Šerkovic nebo napojení na dálkovou mezinárodní cyklotrasu č. 1 Praha – Brno – Vídeň (Greenways). Cyklotrasa vede podél toku Besénku kolem hory Květnice a dále po proudu řeky Svratky, přes kterou u areálu papíren podruhé přechází. Obcí Předklášteří prochází západním směrem, přes místo možného odbočení k tišnovskému koupališti, do Březiny a na Šárku. V Chaloupkách se okruh uzavírá.
Pro cyklisty, kteří přijedou do území automobilem se nabízí možnost parkování u Restaurace V Chaloupkách v Předklášteří.
Na cykloturistický okruh je možno se napojit u železniční stanice ve Štěpánovicích, kde je rovněž u Obecního úřadu možnost odstavení motorového vozidla. Dalším vhodným místem připojení je obec Dolní Loučky, kam je možno dojet vlakem.
Trasa začíná na parkovišti u Obecního úřadu ve Štěpánovicích (resp. u železniční stanice Štěpánovice), kde je propojena s velkým okruhem. Lukami podél železniční tratě je vedena do Podolí, místní části Borače, kde je možno zhlédnout, rodný dům spisovatele Josefa Uhra a kde je železniční stanice a možnost vlakového spojení. Po historickém ocelovém mostě přes Svratku přichází trasa do Borače, kde je možné se zastavit na odpočinkové ploše s dětským hřištěm, případně využít místních možností občerstvení. Z Borače vede cesta do obce Kaly, kde se pod vrchem Babylon spojuje s velkým okruhem. Tady je možno zvolit cestu přes vrch Babylon s vyhlídkou nebo vrch objet a využít trasy vedené obcí. Z Kalů pokračuje trasa přes Zahradu do Nových Štěpánovic a odtud do obce Štěpánovice, kde se okruh uzavírá.
V úseku Borač - Kaly terén vhodný pro horská kola. Souběh se železniční tratí, v úseku Štěpánovice – Podolí lze využít vlaku.
Úzce klenutý vrcholový hřbet a přiléhající horní části strmých svahů (5 ha, 340 – 450 m n. m.) jihovýchodní až východní expozice. Zvláště ve vrcholové části je povrch silně kamenitý. Porosty s převahoz dubu zimního (Quercus petraea) s příměsí habru obecného (Carpinus betulus) a buku lesního (Fagus sylvatica), ve vrcholové části i babyky obecné (Acer campestre). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí nedopustit přeměnu na borové monokultury. V budoucnu se při obnově porostů zaměřit na podporu přirozeného zmlazení dubu i buku.
Spodní části strmých svahů (1,5 ha, 280 – 330 m n. m.) jihovýchodní až východní expozice, podélně zbrázděné hlubokými roklemi v hlinitých svahovinách s příměsí spraší, s porosty s převahou dubu zimního (Quercus petraea) s příměsí habru obecného (Carpinus betulus) a babyky obecné (Acer campestre), v rokli i buku lesního (Fagus sylvatica). Výskyt teplomilných keřů svídy krvavé (Swida sanguinea), brslenu bradavičnatého (Euonymus verrucosa) a dřišťálu obecného (Berberis vulgaris). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí nedopustit přeměnu na borové monokultury – dub se zde dobře přirozeně zmlazuje, při obnově je nutno toto přirozené zmlazení podpořit.
Kaplička z 1. poloviny 18. století je postavena na obdélném půdorysu s mírně odsazenou půlkruhovou apsidou.
Nároží hlavního průčelí skosena a flankována lesenovými pilastry, které nesou výraznou hlavní římsku pokrytou taškami. Segmentový vstupní oblouk má vysazené hranolové paty. Dvoukřídlé dřevěné kazetové dveře se sluncovým motivem jsou zasazeny do štukového ostění se zaoblenými rohy. Štít trojúhelný, vykrojený, zasunutý za hlavní římsu, s pilíři po obou stranách (snad původně nesly vázy). Na římsu dosedá osová nika v hladké šambráně s lištou, klenutá konchou. Obvod štítu plasticky orámován. Z boků po jednom oknu v hluboké segmentově zaklenuté špaletě se šikmým bankálem. Šambrána hladká s lištou. Stavbu obíhá nízký sokl, interiér je zaklenutý. Střecha sedlová, tašková, ze středu se vypíná dřevěná hranolová věžička se stanovou stříškou z plechu. Hmota vížky s křížkem je členěna vodorovnou římsou, patro se zvonem má po dvou prořezávaných oknech v každé stěně. Apsida zastřešena půlkuželem přímo navazujícím na sedlovou střechu lodi.
Kaplička sv. Anny je drobná sakrální stavba, která citlivě oživuje interiér obce. Je dokladem vybavenosti lokality z období baroka i cenným příkladem vývoje lidové architektury v regionu.
Kaple na čtvercovém půdorysu, zděná, omítaná, se sedlovou střechou. V průčelí jednoduchý štít s nikou uprostřed. V klenutém interiéru oltářní mensa s ležící dřevěnou sochou sv. Rosalie. Nad mensou obraz s výjevem příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu s bohatě vyřezávaným neobarokním rámem s polopostavou ve vrcholu, signovaný „Josef Hubner“ a datovaný „1863“.
Kaple sv. Cyrila a Metoděje, hodnotná drobná stavba kapličky z druhé poloviny 18. století, původně patrně volně stojící, postupem času obestavěna. Velmi cenný soudobý interiér, doplněn v průběhu 19. století.
Zahrocená deska z mramoru s reliéfem latinského kříže. Rozměry : 80 x 56 x 15 cm. Smírčí kámen stojí na místě, kde dle pověsti vlk usmrtil mladou dívku, vlevo nad silnicí ze Štěpánovic do Nových Štěpánovic.
Mramorová deska, v jejíž horní polovině je negativní reliéf kříže v kruhu. Rozměry: 92 x 63 x 14 cm. Stojí v lese nad obcí, kde dle pověsti zdivočelé zvíře zabilo řezníka.
Chráněné území Tůň u trati bylo vyhlášeno v roce 1986 podle stavebního zákona a nachází se při okraji obce Štěpánovice u železničního nádraží při levém břehu Svratky v nadmořské výšce 260 m n. m. Je tvořeno obdélníkovou uměle vyhloubenou tůní. V posledních letech byla vyhloubena další menší tůňka.
Chráněné území Tůň u trati chrání rozmnožovací lokalitu zvláště chráněných druhů obojživelníků, především kriticky ohroženého čolka velkého (Triturus cristatus).
Tůň u Štěpánovického nádraží patří k několika málo lokalitám na okrese, kde se dodnes vyskytuje kriticky ohrožený čolek velký (Triturus cristatus). Z dalších druhů obojživelníků se zde dodnes rozmnožují početnější populace čolka obecného (Triturus vulgaris) a skokana štíhlého (Rana dalmatina). V menších počtech se rozmnožuje i skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). V minulosti byla zjištěna také rosnička zelená (Hyla arborea).
V tůni se můžeme setkat i se dvěma druhy našich užovek, které sem čas od času přicházejí na lov z přilehlé řeky Svratky, po které přes obec pravidelně migrují. Jde o běžnou užovku obecnou (Natrix natrix), ale také ryze vodní a daleko vzácnější užovku podplamatou (Natrix tessellata).
Z hlediska zájmů ochrany přírody (především s ohledem na populaci čolka velkého) je žádoucí vytvořit v návaznosti na stávající tůně rozsáhlý mokřadní komplex.
Lípa srdčitá srdčitá (Tilia cordata) má výšku cca 30 m a obvod kmene 344 cm. Pod korunou lípy jsou umístěna Boží muka, zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek (r. č. 8826).
Vysoká biologická a estetická účinnost je umocněna stavbou Božích muk z roku 1706. Lípa je výraznou dominantou a ve spojení s drobnou sakrální datovanou stavbou, a to i bez vlivu na datum jejího dodatečného přemístění, se bezesporu blíží baroknímu názoru na tvorbu české kulturní krajiny. Ta byla utvářena drobnou vesměs církevní architekturou v přímé vazbě na dominantně umístěné soliterní stromy v krajině. Tento záměrně komponovaný krajinný útvar je dokladem kulturnosti a vynikajícího vztahu k přírodě a krajině.