Kulturní památky - Předklášteří

Cisterciácký klášter Porta coeli s areálem – kulturní památka

Areál kláštera Porta coeli (Brána nebes) patří k nejvýznamnějším středověkým stavebním památkám na území České republiky. Dochoval se rozsáhlý komplex klášterních budov – dnes státem chráněná kulturní památka zcela mimořádného významu – se dvěma kostely včetně hospodářských objektů, barokní sýpky, bývalého pivovaru, několika zahrad a části hradeb.

Klášter, budovaný v přechodném románsko–gotickém slohu pro řeholi cisterciaček, který založila kolem roku 1233 královna Konstancie, vdova po Přemyslu Otakaru I, za podpory svých synů – krále Václava I. a markraběte moravského Přemysla, který je zde stejně jako zakladatelka pohřben. Za husitských válek byl klášter vypleněn a obnoven až v roce 1454 novým vysvěcením kostela. V roce 11619 byl zrušen moravskými stavy, avšak již v roce 1625 opět obnoven. Po stavebních úpravách ve druhé polovině 17. století (kamenné ostění okna sakristie kostela nese letopočet 1650) a v 18. století dostal celý areál dnešní podobu. V roce 1782 byl klášter z nařízení císaře Josefa II. opět zrušen. Objekt sloužil průmyslovým účelům (byla v něm koncem 18. století zřízena barvírna textilní manufaktury V. Mundyho) a budova proboštství byla upravena na sídlo správy velkostatku. Roku 1861 koupil tišnovský velkostatek ženský cisterciácký klášter v hornolužickém Marienthalu a po stavebních úpravách byl v roce 1901 klášter Porta coeli nově osídlen jeptiškami. V roce 1950 byl zrušen potřetí a znovu obnoven v roce 1990. Veřejnosti je přístupný kostel, křížová chodba a kapitulní síň. Od roku 1990 probíhá postupná rekonstrukce klášterních budov pro potřeby řádu. V roce 1995 byly všechny zbývající objekty v areálu kláštera předány cisterciáckému řádu.

Dříve klášterní, od roku 1782 farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je mohutná trojlodní bazilika bez věže. Má příčnou loď s pětibokým presbytářem. Kostel byl postaven v letech 1233 – 1239, zaklenut je křížovou žebrovou klenbou, presbytář má křížovou klenbu šestidílnou. Mobiliář kostela je barokní, obrazy jsou díla malířů F. A. Maulbertsche, J. Sterna a I. Raaba, sochařská výzdoba dílem J. Winterhaldera st. A O. Schweigla. V předsíni kostela je umístěno několik kamenných náhrobků abatyší kláštera. Sousoší Kristus na Olivetské hoře ve výklenku vpravo od západního portálu je renesanční prací z konce 16. století. Pod hlavní kostelní lodí se nachází hrobka, do které jsou dodnes pohřbívány členky řádu. Nejcennějším prvkem baziliky Nanebevzetí Panny Marie je původní portál z doby založení kláštera, který dal klášteru název Porta coeli – brána nebes. Je bohatě zdoben plastikami apoštolů, dvou lvů, zvířecími motivy aj. Architektonická kompozice portálu vyjadřuje zčásti podněty románské, zčásti již ohlasy klasické gotiky. Nad portálem je umístěna rozeta s profilovanou šambránou.

Konvent kláštera Porta coeli tvoří soubor budov s původním raně gotickým jádrem a s mnoha gotickými, renesančními a barokními přístavbami. Severní strany baziliky se dotýká křížová chodba, která byla dokončena kolem roku 1260. S původní raně gotickou klenbou, s bohatou ornamentální i figurální plastickou výzdobou, je dnes nejzachovalejší raně středověkou stavbou svého druhu na Moravě. Křížová chodba obklopuje čtvercový rajský dvůr, na východní straně k ní přiléhá kapitulní síň s křížovými žebrovými klenbami na dvou pilířích a s původním kamenným čtenářským pultem uprostřed místnosti.

Nový klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednolodní neorientovaná obdélná stavba, vystavěná v letech 1900 – 1901 na místě staré barokní sýpky nalevo od portálu původního chrámu v souvislosti s obnovou kláštera podle plánů stavitele Františka Pavlů v novogotickém slohu. Loď je zaklenuta třemi poli křížové klenby se dvěma svorníky, kněžiště zaklenuto rovněž křížovou klenbou. Ve sklepeních kaple byly objeveny základy starší kaple sv. Kateřiny. Autorem rozměrného obrazu sv. Bernarda je J. Šichan.

Barokní budova bývalého proboštství dostala dnešní podobu přestavbou v 18. století. Před rokem 1848 byla sídlem správy panství a je často v různých písemnostech označována jako zámek. Nejstarší stavební etapu kláštera z třicátých let 13. století připomínají zachovalé pískovcové kvádry ve zdivu východní části budovy. V období klasicismu na počátku 19. století byla přistavěna třípatrová věž. Autorem reliéfu žehnajícího Krista na východním průčelí je sochař Josef Břenek, který zde v letech 1872 – 1878 bydlel. Od roku 1955 sídlí v budově Podhorácké muzeum s expozicí dějin kláštera, Předklášteří, Tišnova a tradičních řemesel a galerie malířů Podhorácka.

Do dnešní doby se uchovala větší část barokní ochranné obvodové zdi se vstupní branou do celého areálu. Vstup do vlastního kláštera – bývalá fortna – se nachází vedle sakristie původně klášterního, dnes farního kostela. Letopočet 1899 nad vchodem připomíná rok obnovy, znak abatyše Marie Skřimířské z Pilsenburka je datován letopočtem 1635.

Mohutná barokní sýpka v hospodářské části kláštera stojí poblíž bývalého pivovaru. Je to tříposchoďová budova obdélného půdorysu s hladkou fasádou se zachovalým dřevěným interiérem. Poměrně zachovalá je rozsáhlá nízká budova bývalé sladovny za pivovarem.

Stará barokní kašna je od roku 1989 uložena v zahradě za budovou proboštství. Od Josefa Břenka je reliéf Panny Marie na zdi hospodářské budovy v zahradě za proboštstvím. Antonín Břenek, syn Josefa Břenka, vytvořil v letech 1875 – 1878 reliéf královny Konstancie na stěně bývalé hovorny vedle fortny. Ve výklenku zdi mezi hospodářskými budovami a pivovarem je umístěna socha sv. Floriána. Na několika místech v klášterním areálu jsou dodnes zachována označení o stavebních zásazích, většinou vročení s iniciálami abatyší (např. na vstupní bráně, na západním průčelí kostela, na ovčírně, na místě vtoku náhonu do zahrady proboštství aj.).

Zajímavou stavbou v objektu kláštera je mlýnský náhon; vytéká z řeky Loučky, teče pod budovou proboštství i pod dalšími klášterními budovami, jen zčásti je na nádvoří odkrytý. Na povrch vytéká až za obvodovou zdí a silnicí u restaurace Pančava a teče přes obec a papírnu do řeky Svratky.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice s márnicí – kulturní památka

Hřbitov se nachází uprostřed zástavby v části zvané Na Stráňově. Ve středu hřbitova stojí kostelík Nejsvětější Trojice – jednolodní obdélníková stavba s žebrově zaklenutým polygonálním závěrem – cenná stavba v pozdně gotickém a renesančním slohu. Kostelík byl postaven v roce 1555 a v roce 1678 přestavěn a později opravován. Nad vchodem je letopočet vzniku a iniciály abatyše kláštera Porta coeli Barbory Konické ze Švábenic.

V průčelí pravoúhlý portál s kamenným profilovaným ostěním – pruty, ve vrcholu erb. Nad portálem okno půlkruhově zaklenuté. Fasáda zakončena stupňovitým štítem na způsob cimbuří. Jednoduchá římsa nese sedlovou střechu, ve vrcholu čtyřboká otevřená lucerna završená cibulí, lucerničkou a makovicí s křížem.

Stejně jako kostelík je státem chráněnou kulturní památkou i márnice z doby kolem roku 1700. Kaple obdélného půdorysu se zaobleným nárožím v závěru s výrazným štítem, v jehož vrcholu je dvojramenný kříž, je jednou z mála dochovaných barokních staveb tohoto druhu.

Za presbytářem hřbitovního kostelíka je na zemi položeno deset náhrobních kamenů označujících hroby členů rodiny Schellů, majitelů panství v 19. století.

Náhrobek Josefa Břenka – kulturní památka

Na hřbitově při průčelí kostela je umístěn památkově chráněný náhrobek sochaře Josefa Břenka z roku 1878. Je zde pochován akademický sochař Josef Břenek a jeho syn Josef Břenek, c. k. vlakvedoucí, který padl za vlast jako příslušník 8. regimentu v bitvě u Doboje.

Zbytky středověkého opevnění na vrchu Čepička

Na zalesněné výšině zvané Čepička asi 1 km západně nad klášterem Porta coeli jsou zachovány zbytky středověkého opevnění, postaveného pány z Pernštejna ve druhé čtvrtině 15. století jako opevněný bod na zabraném klášterním panství po jeho vyplenění husity. Dva okružní příkopy s valy obklopovaly ústřední plošinu s dřevěnou zástavbou a se zbytky kamenné hradby s baštou. Stavba však nebyla nikdy dokončena, neboť po obnově kláštera ztratila svůj smysl.

Fotografie

	Předklášteří – pohled na Předklášteří	Předklášteří - areál Cisterciáckého kláštera	Předklášteří – zeď areálu Cisterciáckého kláštera	Předklášteří – vstup do areálu Cisterciáckého kláštera
	Předklášteří - areál Cisterciáckého kláštera – muzeum	Předklášteří – detail baziliky – rozeta	Předklášteří – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie	Předklášteří – portál baziliky Nanebevzetí Panny Marie
	Předklášteří - areál Cisterciáckého kláštera	Předklášteří – 100leté lípy v areálu kláštera	Předklášteří – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie	Předklášteří – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
	Předklášteří – sýpka v areálu Cisterciáckého kláštera	Předklášteří - areál Cisterciáckého kláštera	Předklášteří – hřbitov a pohled na areál Cisterciáckého kláštera