Opadavý strom se široce rozvětvenou korunou, dorůstající výšky 30 metrů. Kmen má statný, rovný, krytý tmavou, šedohnědou až černou kůrou. Listy jsou lichozpeřené, aromatické. Jednodomá dřevina s květy nahromaděnými v jehnědách. Plodem je kulovitý, jedlý, hnědý ořech, ponořený do zelené nažky, až 5cm dlouhý.
Ořešák černý je americkým příbuzným druhem evropského ořešáku královského. Vyskytuje se na východě Severní Ameriky, zejména ve státech od Massatchusets po Texas. V Evropě je vysazován jako okrasná dřevina v parcích a zahradách. Pro svou krásnou kresbu je dřevo ořešáků černých velmi ceněno a dosahuje na světových trzích pozoruhodných cen. Dnes se většinou loupe na dýhy.
Exemplář nad Dolními Loučkami je velmi krásný. Soliterní umístění umožnilo rozvoj pravidelné koruny, která má průměr kolem 15-ti metrů. Kmen má ve výčetní výšce průměr 70 cm. Vitální, zjevně nepoškozená, dlouhodobě perspektivní dřevina.
18 lip velkolistých (Tilia platyphyllos) a jeden jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) stojí v obci Předklášteří jednak podél vstupní cesty a jednak přímo v areálui kláštera Porta coeli. Skupina lip je součástí památky I. kategorie – cisterciáckého kláštera. Jejich vysazení se datuje zhruba do roku 1625. Původně vedlo stromořadí od vstupní brány až do zadního traktu dvora. Do dnešní doby zde zůstaly zachovány jen dva stromy. Lípy staré více než 350 let dosahují výšky až 27 metrů a v obvodu kmene ve výšce 130 cm nad zemí až 482 cm. Většinou jde o mohutné stromy s dosti prostornými dutinami, částečně prosychajícími a olámanými korunami.
Skupina památných stromů „Jubileum“ je rukopisem vynikajícího lesníka Tomáše Weinzettela. Jako lesmistr spravoval lesní majetek velkostatku Porta coeli zhruba v období před, mezi a v průběhu světových válek. Vzhledem k tomu, že studoval na německých školách a odborně zaškoleného personálu v této době nebylo mnoho, je ovoce jeho působení v našich lesích patrné dodnes.
V Moravském zemském archivu lze nalézt přesnou evidenci o hospodaření v lesích kláštera. Weinzettel zaváděl na tehdejší dobu i pokrokové nepůvodní dřeviny: douglasku tisolistou, borovici černou nebo i trnovník akát, který rovněž nebyl domácí dřevinou. Semena nechal dovážet z Rakous a rozpěstoval je v místních školkách, po kterých zbyly už jen pozapomínané místní názvy. Produkovaly sazenice pro vlastní potřebu i prodej okolním hospodářům v množství od 100 do 380 tisíc sazenic ročně ! V okolí Předklášteří se s těmito dřevinami setkáme na Květnici (akát a borovice černá) a douglaska tisolistá je v podobě nepřehlédnutelných velikánů roztroušená kolem staré lesní cesty v Troubné, na Čepičce a ve skupině památných stromů „Jubileum“.
Název této skupiny stromů charakterizuje důvod její výsadby – byla vysázena na počest 60. výročí panování tehdejšího vladaře Franze Josefa. Podle těchto údajů vychází rok zalesnění na letopočet 1908. Věk stromů 96 let není v lesním hospodaření nic neobvyklého. Porosty tohoto i většího stáří nalezneme za Úsuším, na Čepičce nebo nad Klínkem. Neobvyklé jsou však jejich rozměry, které jsou oproti stejně starým porostům nadprůměrné. Zajímavý je i spon, ve kterém byl porost založen. Doublaska je rychlerostoucí dřevinou, která má svůj původ v Severní Americe s centrem areálu na pobřeží Tichého oceánu a v oblasti Skalnatých hor. Že se jí v Troubné zalíbilo, dokazují dimenze 67 chráněných stromů: obvod kmene od 93 do 276 cm a výška téměř 40 m. Průměrná hmota jednoho kmene je přes 3 m3.
Vzhledem k unikátnosti těchto stromů byla rozhodnutím odboru životního prostředí Městského úřadu v Tišnově dne 29. 4. 2004 vyhlášena skupina památných stromů „Jubileum“ v k. ú. Předklášteří.
Lípa srdčitá srdčitá (Tilia cordata) má výšku cca 30 m a obvod kmene 344 cm. Pod korunou lípy jsou umístěna Boží muka, zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek (r. č. 8826).
Vysoká biologická a estetická účinnost je umocněna stavbou Božích muk z roku 1706. Lípa je výraznou dominantou a ve spojení s drobnou sakrální datovanou stavbou, a to i bez vlivu na datum jejího dodatečného přemístění, se bezesporu blíží baroknímu názoru na tvorbu české kulturní krajiny. Ta byla utvářena drobnou vesměs církevní architekturou v přímé vazbě na dominantně umístěné soliterní stromy v krajině. Tento záměrně komponovaný krajinný útvar je dokladem kulturnosti a vynikajícího vztahu k přírodě a krajině.
Lípa srdčitá (Tilia cordata) - významný strom, který byl vyhlášen v roce 1978 a zasluhuje pozornost a ochranu. Stojí při turistické značené stezce a při cyklotrase ve směru od Tišnova do Železného, před vjezdem do závodu VITAR vedle pomníčku znázorňujícího ukřižování Ježíše Krista.