Strmé svahy jižní, jihozápadní až západní a jihovýchodní expozice od úzce klenutého vrcholového hřbetu do široké sníženiny Tišnovské kotliny (20 ha, 320 – 449 m n. m.) s pomístně vystupujícími kameny na povrch s porosty s převahou dubu zimního (Quercus petraea) různých věkových stadií, s ojedinělou příměsí habru obecného (Carpinus betulus), javoru mléče (Acer platanoides), místy hojněji borovice lesní (Pinus Sylvestris). Ostrůvkovité keřové patro tvoří svída krvavá (Swida sanquinea). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí nedopustit přeměnu na borové monokultury. Zbytky dubových porostů v budoucnu opět obnovit na porosty převážně dubové. V současných borových kulturách podporovat vtroušené listnáče.
Dolní část mělkého úvalu (0,5 ha, 310 m n. m.) protékaná občasným tokem se zbytkem mokřadních travobylinných společenstev. Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí kosení, případně zatravnění zorané půdy.
Zbytky lužního a břehového porostu v údolí středního toku Besénku s přirozenou druhovou skladbou s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa), vrby bílé (Salix alba), javoru mléče (Acer platanoides) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí sanace divokých skládek, údržba porostů, případně ořezávání vrb.
Travnatá lada na vyvýšenině nad údolím Besénku v nadmořské výšce 299 m s četnými teplomilnými druhy rostlin a roztroušeným náletem habru, dubu a babyky. Výskyt teplomilných druhů hmyzu. Pravobřežní svah Besénku zarostlý duby, habry, javory, místy akátem. Z hlediska zájmů ochrany přírody je třeba lada nehnojit, neorat, kosit, zamezit rozšíření akátu.
Jižní svah (výměra 3,5 ha) s teplomilnými a suchomilnými přírodě blízkými travinobylinnými společenstvy. Místy nálet šípku a trnky. Svah rozděluje stará vrstevnicová cesta s pásem dřevin (habr, dub, ovocné dřeviny aj., ve spodním patře šípky, trnky, svída). Údolnice pod svahem je zarostlá javory (klen, babyka), místy duby, šípky, trnkami, ovocnými dřevinami. Lokalita s bohatým výskytem entomofauny.
Horní část severovýchodního svahu nad extenzivním, místy zpustlým jabloňovým sadem. Přírodě blízká travobylinná společenstva jsou místy porostlá náletem šípku. (Výměra 0,3 ha.)
Severní až severovýchodní svah s extenzivně využívanou plochou travobylinných společenstev (výměra 1,8 ha). Místy nálet šípku a trnky. V hřbetní části vychází z lesního komplexu kamenice s habry, duby a šípky.
Úzce klenutý vrcholový hřbet Čepičky, probíhající ve směru východ – západ, nad hlubokým údolním zářezem Loučky, v nadmořské výšce 350 – 391 m. Vrcholová část je intenzivně zprohýbána příkopy a valy – zbytky po středověké strážní věži. V podloží se stýkají žuly až ortoruly svratecké s křemennými slepenci. Ve vrcholové části je dominantní habr s příměsí dubu zimního a buku, na svazích borové porosty s výplní dubu zimního a habru. (Výměra 4,2 ha.)
Dvě strže (o výměře 3,0 ha) v prostoru severozápadního svahu lyžařské sjezdové tratě v Předklášteří. Dřevinná skladba pestrá (dub, osika, jedle, smrk, borovice, habr aj.), ekotonové lemy tvoří trnka a šípek.
Skalnatý rulový hřbítek (0,9 ha) v nadmořské výšce 387 m, přirozené lesní společenstvo s převahou javorů.
Drobný rybníček (1 ha), obklopený lemem přírodě blízkých luk. Ve vtokové části rybníčku souvislý porost rdestu (Potamogeton sp.). Rybníček je ojedinělou rozmnožovací lokalitou obojživelníků v tomto území. Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí vybudovat náhradní tůně pro rozmnožování obojživelníků a rozvoj mokřadních společenstev v nivě nad rybníkem (vzhledem k vysoké rybí obsádce je rybníček v tomto směru silně degradován).
Široce klenutý hřbet a jeho svahy západní, jižní a východní expozice (4 ha, 340 – 388 m n. m.) se středněvěkým porostem s převahou dubu zimního (Quercus petraea) s příměsí habru (Carpinus betulus) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí i v dalším obmýtí zachovat převážně dubový porost, zejména na východním svahu je vhodnou příměsí buk. Nezalesňovat travobylinné společenstvo na jižním úpatí (případně kosit či redukovat dřeviny v jejich prospěch).
Břehový porost podél přirozeného spodního toku potoka Brusné. V dřevinném patře olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis), líska obecná (Corylus avellana), hloh (Crataegus sp.) atd. Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí průběžná údržba břehového porostu.
Remízek (0,5 ha) na krátkém strmém svahu východní expozice nad potokem Besének s pestrou dřevinnou skladbou. Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí provádět zdravotní a výchovné probírky, nevysazovat stanovištně a geograficky cizí dřeviny.
Široce klenutý hřbet a jeho západní, jihozápadní až jižní strmé svahy (14 ha, 420 – 508 m n. m.) se zbytkem starého dubového porostu dubu zimního (Quercus petraea) a komplex mladších převážně listnatých smíšených porostů s dubem zimním a dále s příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a buku lesního (Fagus sylvatica), ve hřbetové části smrk (Picea abies) a modřín opadavý (Larix decidua). Lokalita je stanoviště pro smrk zcela nevhodná. Hynoucí smrk nelze v žádném případě nahrazovat opět smrkem. Ve zbytku starého porostu je třeba zajistit přirozené zmlazení. Při pěstebních zásazích v mladších porostech podporovat jednotlivě vtroušený buk.
Úzce klenutý vrcholový hřbet a přiléhající horní části strmých svahů (5 ha, 340 – 450 m n. m.) jihovýchodní až východní expozice. Zvláště ve vrcholové části je povrch silně kamenitý. Porosty s převahoz dubu zimního (Quercus petraea) s příměsí habru obecného (Carpinus betulus) a buku lesního (Fagus sylvatica), ve vrcholové části i babyky obecné (Acer campestre). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí nedopustit přeměnu na borové monokultury. V budoucnu se při obnově porostů zaměřit na podporu přirozeného zmlazení dubu i buku.
Spodní části strmých svahů (1,5 ha, 280 – 330 m n. m.) jihovýchodní až východní expozice, podélně zbrázděné hlubokými roklemi v hlinitých svahovinách s příměsí spraší, s porosty s převahou dubu zimního (Quercus petraea) s příměsí habru obecného (Carpinus betulus) a babyky obecné (Acer campestre), v rokli i buku lesního (Fagus sylvatica). Výskyt teplomilných keřů svídy krvavé (Swida sanguinea), brslenu bradavičnatého (Euonymus verrucosa) a dřišťálu obecného (Berberis vulgaris). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí nedopustit přeměnu na borové monokultury – dub se zde dobře přirozeně zmlazuje, při obnově je nutno toto přirozené zmlazení podpořit.
Pramenný úval a mírné svahy západní expozice k rokli drobného potůčku s luční enklávou uprostřed smrkových (Picea abies) porostů (1,5 ha, 390 – 435 m n. m.). Podél lesní cesty je stará třešňová alej. Významné druhy rostlin jsou zastoupeny vemeníkem dvoulistým (Platanthera bifolia). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí kosení, průběžné odstraňování spontánního náletu dřevin, udržování studánky, nezalesnění, obnovení třešňové aleje.
Výrazný kopec se široce klenutým vrcholovým hřbetem, vystupující z nivy potoka Lomničky (5 ha, 305 – 347 m n. m.), s převládajícími strmými jihozápadně až jihovýchodně exponovanými svahy. Na svazích jsou zbytky dvou lomů, ve kterých se v minulosti těžily krystalické vápence. Na kopci převládají druhově bohaté teplomilné travobylinné porosty. Na svazích v západní části je téměř souvislý porost cizorodého akátu (Robinia pseudoacacia). Na části strmého skalnatého západního svahu k potoku je náletová borová (Pinus sylvestris) kultura.
Významní druhy rostlin jsou zastoupeny omanem oko Kristovo (Inula oculus-christi), hvězdicí chlumní (Aster amellus), bělozářkou větvitou (Anthericum ramosum), modřencem chocholatým (Leopoldia comosum), diviznou rakouskou (Verbascum austriacum) a koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis). Významné druhy živočichů jsou zastoupeny slepýšem křehkým (Anguis fragilis), ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), kudlankou nábožnou (Mantis religiosa), ťuhýkem obecným (Lanius collurio) nebo linduškou lesní (Anthus trivialis).
Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí postupná redukce spontánního náletu dřevin na travnatých plochách, postupná redukce cizorodého a vysázeného pámelníku, roztroušené dosadby stanoviště a geograficky odpovídajících druhů dřevin, redukce náletu borovic ve prospěch plochy s cennými společenstvy.
Částečně upravený tok Lomničky (zasahuje do k. ú. Lomnička a Hájek) s kvalitními břehovými porosty s olší šedou (Alnus incana), vrbami (Salix sp.) či jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Významné druhy živočichů jsou zastoupeny například lejskem šedým (Muscicapa striata). Z hlediska zájmů ochrany přírody je žádoucí průběžná údržba břehových porostů.